NicoLky blog. na Blog.cz

Tak jsem tu zase..

Tenhle týden mám trochu klidnější, tak snad budu zvládat psát. Mám totiž 2 tejdny v měsíci praxi v jedné tiskárně a chodim tam jenom na 3 hodky..a zbytek dne mám volno. Což je obrovskej rozdíl proti týdnu kdy mám školu. Jezdim domu po tmě, okolo 19:00. Ale snad si na psaní čas najdu:)..

Ráda bych se vrátila k tomu včerejšku..asi to nikdo číst nebude, páč tu budu řešit jenom můj vztah, ale já to potřebuju ze sebe dostat.

Když jsem byla mladší, strašně ráda jsem se dívala na romantický filmy s mamčou..a přála si někoho takového potkat. A přeju si to do teď. Věřím na osudovou lásku, věřím, že každý z nás je součástí života někoho jiného..Stačí ho jen najít. A já se nevzdávám..pořád budu věřit ve svého prince, vím že tu někde je..jen si vybírá špatné holky.

Občas jsem už myslela, že jsem ho opravdu našla..ale stačili 2 sekundy a pochopila jsem, že to neni on. Postupem času přestavám chápat proč každý tak touží po lásce. Občas se to vydrží a ty lidé jsou spolu štastní, ale ve většině připadů?..to dopadá jak se mnou..

Myslela jsem si, že mám svého prince..že s nim ze stárnu a ruku v ruce spolu projdem celým životem. Tohle je přece nejkrásnější, co člověk může zažít, ale to už dneska neplatí. A já bych to tak chtěla..

Nechci kluka, který se jen snaží do tý doby, dokud mu neřeknete, že ho milujete. Postupem času se to bojim vyslovit, bojim se zamilovat. Nechci už další zklamání. Ale opět je pozdě.

Do Jirky jsem se zamilovala behem měsíce. Byl tak sladkej..naprosto jinej než ostatní kluci. Byl tak pozornej..hladil mě po tváři, dlouze se na mě díval, něžně a přitom vášnivě mě líbal. Řikal mi, že se mnou se mu splnil jeho sen, že přesně takovou holku si představoval. 6e je zato strašně vděčný. Sliboval mi, že se budem o všechno dělit - všechno na půl. Že jsem jeho jediná, že mě nikdy neopustí..bude se mnou vždy, když ho budu potřebovat. A hlavně, že mi NIKDY neublíží..

kde jsou všechny ty sliby?..jako bych se najednou probudila ze snu a trefila mě krutá realita. Ani jeden slib nedodržel..spíš je docela často porušuje. A mě se tím připisuje další a další rána na srdíčku.

Každá chvilka, kdy mě neobejme mě bolí..každá nevyužitá příležitost pro polibek, každý večer kdy spolu nekomunikujem..jen sedíme vedle sebe ve tmě a přemejšlíme. Nikdy jsem nečekala, že tohle zažiju. nechci to už tak dál..ale nevim jak z toho ven. On mě denodenně zklame. Mám pocit, že si mě neváží, že mě nebere vážžně. někdy jako bych pro něho byla jenom vzduch. je tak sobeckej! Zajímá se jen o sebe..on je ten tu hlavní. Bolí mě každé pomyšlení na něj, ale miluju ho. Zkoušim to nějak přwkonat..vyrovnat se s tim, s jeho chováním. Ale každá maličkost mi vhání slzy do očí.

Zdravim,

tohle je můj první blog, tak prosím buďte ohleduplní:) ..Ikdyž to asi nikdo číst nebude a tím možná i líp. Tohle dělám pro sebe. Chci se někde vyzpovídat, chci se naučit formulovat myšlenky a neblekotat. A hlavně mě baví psát, dokonce přemýšlim o novinařině. Momentálně studuju polygrafickou školu, takže si psaní nechávám pro sebe. Nevím, jestli mi to půjde a jestli mě to bude bavit, ale láká mě to zkusit. A nejspíš začnnu hned se zpovědí...

V posledních dnech jsem tak vyčerpaná a věčně zklamaná. Nemůžu udržet city na uzdě, každý den mi ukápne alespoň jedna slza. Neni to nešťastná láska ani jsem nikoho neztratila. Jenom jsem se příšerně zklamala v jednom klukovi a neni to poprvý:(

Proč jsou kluci takový?..proč jsou tak rozdílný?.. Proč všude kolem sebe vidim samý romantiky, co jsou věrný a pomalu až posedlý svojí holkou?..proč oni dokážou vyjádřit své pocity? Už toho mám dost! Nechci si vybrat dalšího blbce, který se mnou nekomunikuje..nejromantičtější co mi kdy řekl, bylo že mě miluje. Ale to v dnešním světě umí říct každý. Je na mě hodný a občas je i milej, ale neni vůbec pozornej. Někdy mi připadá, že jsem pro něho jenom vzduch. Je mu všechno jedno..

A přitom to začalo tak krásně.. Potkali jsme se na moje narozky na jedné diskotéce. Líbil se mi hned na první pohled a chtěla jsem ho mít. A alkohol mi k tomu dost pomohl. Začali jsme spolu tancovat..povídali jsme si a něco málo jsme spolu měli. Před odjezdem jsem mu ještě stihla dát Fb, ale v nic jsem nedoufala..

Ráno jsem se probudila s pořádnou kocovinou. Zkusila jsem se nasnídat a šla se podívat na Fb. A čekala tam na mě zpráva, samozdřejmě od něho:)..stálo v ní, že se mu ta noc moc líbila a že si jí chce zopakovat. A doufá, že se to všechno nestalo jenom kvůli alkoholu. Odepsala jsem mu a večer už stál před barákem a odvezl mě na nádraží odkud jsem jela na intr. Byl tak milej..každej víkend jsem se vídali. Dokonce za mnou jel i do školy, zval mě na kafe a jezdili jsme po různých akcích. Asi po čtrnácti dnech jsme jeli znovu na diskoteku, kde jsme se samozdřejmě opili a vyspali jsme se spolu. Představovala jsem si to trochu jinak, ale i tak se mi to líbilo. Jen jsem byla trochu na vážkách..aby to nebyl konec mezi námi. Naštěstí to nebyl jeden z těch typů kluků a zůstal se mnou. Dál jsme se vídali a všechno bylo fajn. Byl ke mě natolik pozornej, že to bylo prostě hračka se do něj zamilovat. Naše "podruhé" už bylo zastřízliva..a bylo to nadhérný. Potom mi zvedl hlavu, pohladil mě po tváři a zašeptal mi do ucha, že mě miluje. Rozbušilo se mi srdce, ale svýma citama jsem si nebyla úplně jistá, tak jsem mu neodpověděla. Jen jsem se usmála, on to nejspíš pochopil..přitiskl si mě k sobě a řekl: "Nikdy tě neopustim." To jsou slova, který chce slyšet asi každá holka. Mě se to stalo a byla jsem šťastná.

A na silvestra jsme spolu začli oficiálně chodit.

Je toho spousta co bych ještě mohla napsat, ale všechno hezký mezi námi je pryč. Nejsme spolu ani rok a už to nemá žádnou jiskru. Dlouho už jsem se necítila šťastná..

Ráda bych vám celý můj příběh povyprávěla. Snad příště, pokud budu vědět jak začít.